|
| |
|
|
Jazyk české menšiny ve vesnici Repinka na Sibiři
Hakenová, Barbora ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Repinka a jejím okolí (Voskresenka, Novohrádka) v Rusku, v Omské oblasti (Kalačinském rajónu), a to v těchto jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické a okrajově také lexikální. Vzhledem k tomu, že lidé mladších generací už česky vůbec nemluví, byl výzkum zaměřen pouze na mluvu nejstarších generací, tedy osob starších pětapadesáti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých vystěhovalců do oblastí bývalého carského Ruska. Více se zaměřuje na oblasti, které nějak souvisejí s emigrací na Sibiř. Dále popisuje dosavadní výzkumy, které byly provedeny v české komunitě v Omské oblasti. Přináší informace o tamních nositelích českého jazyka. Tato jazyková enkláva u nás nebyla nikdy popsána, doposud se jí zabývali pouze badatelé z Ruské federace. K práci byly použity přepisy nahrávek mluvených projevů a zápisy modliteb, v nichž byla čeština zaznamenána cyrilicí. Výsledky výzkumu jsou vysvětleny postupně pro každou jazykovou rovinu. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení tohoto nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, a prvkům ovlivněných cizími jazyky (zejména ruštinou, méně pak ukrajinštinou). V závěru práce...
|
|
|
Současné formy burjatského šamanismu
Havlíček, Marek Aurel ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Bělka, Luboš (oponent) ; Fukas, Andrej (oponent)
RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE Od poloviny osmdesátých let dvacátého století v celé oblasti Sibiře a Střední Asie probíhá u tzv. "korennych narodov" revitalizace náboženských tradic, jejichž kontinuita byla v období Sovětského Svazu značně narušena. Zatímco u velkých náboženství (buddhismus, islám), díky jejich písemné fixaci obnovování náboženských tradic úspěšně navázalo na jejich přerušení, zcela jiná situace vznikla u náboženských tradic předávaných ústně, tedy také těch šamanských. Intenzivní tenze po duchovnu vycházející z vlastních etnických tradic, která se spontánně otevřela, po mnohaletém období komunistické sekularizace, v případě šamanismu narazila na bariéry, jak na přerušené tradice adekvátně navázat (nedostatek živých nositelů a znalců vlastních tradic, iniciovaných i neiniciovaných šamanů, neznalost vlastní mytologie a symboliky). Celý průběh obrození a revitalizace šamanismu zcela odpovídá kontextu aktuálních problémů provázející jednotlivé společnosti, v rámci nichž se uskutečňoval a který přirozeně nesl dědictví sovětské kultury. Politické a hospodářské změny v postsovětském prostoru také umožnily otevřít se nositelům tradic vůči celé řadě nových vlivů ze zahraničí. Revitalizace šamanských kultů na Sibiři nese viditelné stopy tří hlavních částí, které tvoří její současnou podobu: (1) Předsovětské...
|
|
|
Deportace na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře
Kočnarová, Markéta ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Deportace Lotyšů na Sibiř v lotyšské memoárové literatuře" je komparace zpracování historické zkušenosti ve třech lotyšských memoárech na základě několika různých kritérií a zasazení této problematiky do kontextu lotyšských dějin. První kapitola představuje stěžejní události lotyšského státu v období jeho první republiky a seznamuje čtenáře s fenoménem kolektivizace, gulagu a deportací na území SSSR. Druhá kapitola uvádí do problematiky lotyšské memoárové literatury, v rámci které představuje jednotlivé autory a jejich memoáry. Mezi analyzované knihy patří "V plesových střevíčkách sibiřským sněhem" od Sandry Kalniete, "Ukradené dětství" od Ilmárse Šaltse a "Děti ze zemljanky" od Andry Manfelde. Ve třetí kapitole jsou tyto memoáry srovnávány na základě dvou témat: zpracování dnu deportace a cesty na Sibiř a ztvárnění role matky. Čtvrtá kapitola se věnuje vztahu memoárů k dokumentární a k umělecké literatuře.
|
|
| |
|
|
Ekologie Aktinobakteriálních čeledí \kur{Micrococcaceae, Streptomycetaceae} a \kur{Nocardiaceae} v terestrických ekosystémech
HEJDOVÁ, Barbora
The families Micrococacceae, Nocardiaceae and Streptomycetaceae belong to a large phylum Actinobacteria. This phylum is ecologicaly important and many of its members are mainly found in soil, where they are involved in the carbon cycle and other degradation processes. This capability of degradation of complex bololymers is typical for the genera Arthrobacter and Rhodococcus in the bioremediation process. Other members like Streptomycetes are characterized by the ability to produce antibiotics, which are used in the pharmaceutical industry. In this work, we focuse on metabolism of selected actinobacterilal families, but also on the pathogenicity and to their occurrence in different habitats. We will use these pieces of information to evaluate the abundance and metabolic potential of these families in soil collected from the north-eastern region of Siberia along the Kolyma River (Cherskii, Republic of Sakha, Russia). Sequencing of the samples showed the highest occurrence of Streptomyces and Arthrobacter genera and have also relatively large metabolic potential cellulose and phenolics degradation, mainly in the upper soil layers.
|
|
|
Diverzita vegetačních typů a recentních pylových spekter západních Sajan, Sibiř
Lučeničová, B. ; Kuneš, P. ; Jankovská, Vlasta ; Svobodová, Helena ; Chytrý, M. ; Danihelka, J. ; Ermakov, N. ; Hájek, M. ; Hájková, P. ; Havlová, Marie ; Kočí, M. ; Kubešová, S. ; Lustyk, P. ; Otýpková, Z. ; Roleček, J. ; Šmarda, P. ; Valachovič, M.
Srovnání skladby recentních pylových spekter a skladby současné vegetace (Sajany, Sibiř).
|
host ::
RSS.